E-shop

Trávník - jaro

Péče o trávníky v jarním období.

Trávník je víceletá až vytrvalá kultura, která každoročně prochází obdobím plné vegetace a obdobím vegetačního klidu. Trávníky reagují  na přechodu zimního a jarního období zejména na postupný vzestup teplot vzduchu a následně teploty půdy. Právě teplota půdy, v níž se nachází většina aktivních částí trávníku (odnožovací uzliny a kořenový systém), má klíčový význam pro „probuzení“ trávníku a jeho opětovné zazelenání na jaře. Jakmile se teplota půdy zvýší na úroveň kolem 5° C, začíná příjem živin a vody, obnovují se metabolické procesy a trávník se začíná zelenat nově založenými výhony, které vyrůstají z odnožovacích uzlin. Starý listový aparát tvořený loňskými listy je po zimě do značné míry poškozen dehydratací za nízkých teplot a jeho převážná část na jaře postupně zasychá a odumírá a je nahrazena novými výhony. Vliv prodlužujícího se dne na aktivitu trávníku je sice rovněž patrný, a to zvláště vyšším výkonem fotosyntézy, není však zdaleka tak určující, jako již zmiňovaná teplota půdy.

 

Vyhrabání

Jakmile první jarní sluneční paprsky vysuší povrch trávníku do té míry, že se po něm lze pohybovat, případně přejíždět lehčí technikou bez tvorby kolejí, nastává vhodná doba k vyhrabání trávníku. Tento zásah patří mezi první opatření prováděná po zimě prakticky u všech trávníků s výjimkou těch, založených na podzim předchozího roku. Hlavním cílem je šetrné odstranění odumřelých částí trávníku po napadení plísní sněžnou, vyhrabání suchých zbytků nadzemních částí (stařiny) a lehké provzdušnění povrchu půdy. Jako vhodné nářadí lze na malých plochách použít ruční hrábě v různém provedení, při nasazení techniky na větších plochách je možno jako dostatečně šetrná nářadí doporučit různé typy prutových bran a vyčesávačů, příp. kartáčových čističů, které navíc vyhrabanou hmotu současně posbírají. Použití vertikutátoru je takto časně zjara poměrně časté, avšak nepříliš vhodné. Trávník není v tuto dobu ještě ve fázi plného vývoje a z předčasné vertikutace se zotavuje podstatně delší dobu než po vertikutaci prováděné o tři týdny později.

 

Jarní hnojení

Současně se vzrůstající teplotou půdy a rostoucí aktivitou kořenového systému trávníku se zvyšuje i spotřeba energie na metabolické procesy v travních rostlinách. Primárním zdrojem energie jsou minerální živiny – dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník a stopové prvky obsažené v půdě. V jarním období je zvýšená potřeba zejména dusíku, který je nezbytný pro růst nových výhonů, zvláště pro mladší trávníky má význam i dostatek fosforu pro podporu kořenového systému. Význam má však i doplnění dalších živin, které byly v průběhu zimy z půdního profilu jednak spotřebovány, a částečně i vyplaveny mimo kořenovou zónu. Jedním z prvních zásahů na prahu nové vegetační sezony by tedy mělo být startovní hnojení provedené v průběhu března. Pro startovní hnojení má význam použít buď čistě dusíkaté hnojivo nebo kombinované hnojivo s převahou dusíku. Odpovídající dávka čistého N je 4-5 g/m². Vlhkost půdy bývá v tomto období zpravidla dostatečná, proto se hnojivo po aplikaci rychle rozpustí a je k dispozici rostlinám.

Vhodné je použití trávníkových hnojiv s dlouhodobým účinkem, které jsou speciálně vyvinuté pro použití v trávníku. Jejich optimální složení s požadovaným poměrem živin napomáhá ke zdravému růstu trávníku po celou vegetační periodu. Oproti průmyslovým hnojivům není přítomen efekt nárazového růstu trávníku. Nehrozí ani spálení trávníku při nechtěném předávkování hnojiva. Granulace dlouhodobě působících hnojiv je optimálně přizpůsobena pro rovnoměrné rozložení po trávní ploše. Živiny jsou pro trávník k dispozici po dlouhou dobu a ve správném poměru. K dispozici jsou hnojiva s dlouhodobým účinkem až 70 nebo až 100 dní. Díky dlouhodobému účinku působení, hnojivo minimálně zatěžuje životní prostředí vymýváním živin do spodních vod.

Použijeme-li dlouhodobé hnojivo, můžeme počítat zhruba s 8-10ti týdenním účinkem, při použití konvenčního typu hnojiva se všemi živinami okamžitě přístupnými bychom měli za 4 týdny provést další hnojení.

 

Vertikutace

Jak již bylo uvedeno v souvislosti s vyhrabáním trávníku, vertikutace je radikálnější zásah do travního drnu než běžné hrabání ručními hráběmi a trávníku může časně na jaře více uškodit než prospět. Pro vertikutaci by měl být trávník plně zotaven po zimním období a již ve fázi plné vegetace, což v našich podmínkách odpovídá zpravidla měsíci dubnu. Termín jarní vertikutace by se neměl příliš odlišovat od termínu prvního kosení.

Za pomoci vertikutačních nožů dojde k přesekání travních výběžků, čímž se podpoří tvorba nových výhonků a trávník se tak zmlazuje. Neméně důležité je i narušení a omezení růstu dvouděložných rostlin (plevelů), zejména těch, jejichž listové růžice přisedají k povrchu půdy. Vertikutací se zároveň lehce provzdušní povrch půdy, který pak lépe přijímá vláhu, živiny a vzduch. Nepříliš hluboká vertikutace prováděná dvakrát ročně je nejoptimálnějším způsobem, jak se zbavit nepříjemných důsledků travní plsti. Všechny druhy vertikutátorů, ať motorové nebo ruční vertikutační hrábě, jsou vybaveny ostrými noži, které odstraňují travní plsť z trávníku. Při vertikutaci se nože zařezávají svisle do travního drnu až do maximální hloubky 3 mm a odstraňují z něj plsť. Při tomto opatření je důležitý pokud možno těsný odstup vertikutačních nožů, aby se vrstva plsti intenzivně rozřezala a aby se odumřelý rostlinný materiál mohl z drnu pečlivě odstranit. Předpokladem pečlivé a exaktní vertikutace je i plynulé nastavení hloubky vertikutace na vertikutátoru. Stroje WOLF-Garten tímto systémem nastavení nožů samozřejmě disponují. Vertikutace se provádí za sucha, aby odstranění travní plsťi z trávníku bylo co nejefektivnější. Po vertikutaci trávník lépe přijímá vláhu, živiny a vzduch. Před vlastní vertikutací trávník upravte sekačkou na výšku 3 až 4 cm.

 Nože vertikutátoru nastavte tak, aby se pouze dotýkaly půdy. Nastavení provádějte vždy bez chodu motoru pokud možno na rovné ploše (beton, dlažba). Příliš hluboká vertikutace poškozuje kořenový systém i rostliny samotné a navíc jsou motor i nože vystaveny nadměrnému zatížení a silně se opotřebovávají. Nejvhodnější pro vertikutaci je suchý trávník asi 2 dny po posledním dešti. Vertikutaci provádějte pás po pásu v podélném směru. Doporučená hloubka vertikutace je 2 až 3 mm, kdy se vertikutační nože půdy jen lehce dotýkají.
Vertikutace nemá nic společného s úpravou půdy!

Dubnový termín vertikutace je možno využít i pro dosev prořídlých trávníků. Po radikální vertikutaci dvěma směry porost dosejeme nejlépe regenerační travní směsí s vyšším podílem jílku vytrvalého (alespoň 50%), výsevní množství 25-30g/m². Trávníky, v nichž se jílek vytrvalý nevyskytuje, doséváme nejlépe typem směsi, která byla použita pro výsev.

Pokud chceme starý a nevýkonný trávník zregenerovat, je k dispozici NOVAPLANT® systém na obnovu starých trávníků.

 

Potlačení mechů

Zvláště starší trávníky jsou často postupně osidlovány mechy. Nejčastěji jsou postihovány plochy zastíněné, nadměrně vlhké, utužené, skalpované při kosení, příp. s nevhodnou hodnotou pH. Zpravidla není v silách pěstitele jednorázově odstranit všechny podmínky vhodné pro rozvoj mechů, proto se účelná alespoň pravidelná ozdravná kúra pro jejich potlačení. Vhodným termínem pro její provedení je právě časné jaro. Nejčastějším prostředkem jsou přípravky na bázi síranu železnatého nebo nový herbicid proti mechům Mogeton 25 WP. Přípravky se aplikují posypem nebo postřikem a kontaktně působí na mechové polštáře, během 1-2 týdnů dojde k jejich plnému odumření. Druhým nezbytným a často opomíjeným krokem je důkladné vyhrabání, příp. vertikutace odumřelých mechových polštářků zhruba 2 týdny po ošetření a následné dosetí těchto míst regenerační směsí.

 

  

Ochrana proti plevelům

Na počátku vegetačního období společně s trávníkem „ožívá“ i nežádoucí vegetace. Jednoleté dvouděložné plevele (lebedy, merlíky, kokoška, penízek a řada dalších) jsou typické pro nově založené trávníky, pravidelným kosením rychle ustupují a většinou nevyžadují radikální zásah v podobě herbicidního ošetření. Ve starších trávnících se zpravidla neobjevují. Poněkud větší problém představují vytrvalé dvouděložné plevele (smetánka lékařská, jitrocele, jetel plazivý apod.). Tyto druhy jsou schopné přizpůsobit se režimu pravidelného kosení a v trávníku se rozšiřovat a dále mu konkurovat. Jediná účinná ochrana je použití herbicidních přípravků. Pro malospotřebitelský sektor je určen i přípravek Bofix, který obsahuje směs )činných látek MCPA, fluroxypyr a clopyralid. Známá je i kombinace přípravků Lontrel 300 a Starane 250 EC dodávaná v malém balení pod značkou Agrofit. Vhodným termínem ošetření je druhá polovina dubna a měsíc květen, kdy mají plevele již dostatečně vyvinutou listovou plochu, ale ještě se plně nerozvinuly. Ošetření je možné provést i v dalších měsících, je však třeba počítat s poněkud vyššími aplikačními dávkami. Vhodná teplota vzduchu pro ošetření se pohybuje v rozmezí 15-20° C.

 

Jarní období je velmi důležité pro zdárný start trávníku do nové sezony. Respektování základních pěstitelskchý zásad významně určuje kvalitu trávníku i v dalším období a předchází mnohdy nákladným renovačním opatřením. Trávník v plné kondici od časného jara přináší radost a užitek a plní tak beze zbytku účel, pro který byl založen.